Ochrana rostlin – část první

Ochrana rostlin - část první

Před rokem 1910 – padlí, jako osmá rána pro Irsko

Na konci 19. století byly vinná réva a brambory, základní plodiny obyvatelů Evropy, ničeny padlím, patogenní houbou způsobující hnilobu hlíz a bobulí.

Padlí byla opravdová „rána“, která v letech 1845 – 1849 vyvolala krutý hladomor v Irsku. Jeho příčinou byla neúroda brambor, které tvořily hlavní zdroj potravy Irů. Příčinou neúrody bylo vlhké počasí, které podpořilo masivní rozšíření plísně bramborové (Phytophthora infestans). Odhaduje se, že během hladomoru zemřelo více než milion lidí a další 2 miliony odešly z Irska hledat si obživu do světa. Celkem tak 8 milionové Irsko přišlo během několika let až o 40% obyvatelstva.

Prudké zamoření révy padlím ve Francii a později v celé vinařské Evropě způsobilo opravdovou katastrofu.

Tyto zničující choroby vedly k intenzivnímu zavedení bordeauxské jíchy (roztoku síranu měďnatého), kterou vytvořil profesor botaniky Pierre Maria Alexise Millardet a jeho společník Edouard Ernest Prilleux v roce 1885. Bordeauxská jícha se stala obrovským hitem, nejprve v ochraně révy vinné později i ovocných stromů proti mnoha houbovým chorobám. Tak jako mnoho jiných významných objevů vznikl i tento přípravek nezáměrně při snaze o něco zcela jiného. Místní vinaři totiž používali slabý roztok vápenného mléka s přídavkem modré skalice k označování hroznů proti zlodějům. Žádný z nich si však neuvědomil to, že současně s omezením krádeží došlo i k poklesu výskytu houbových chorob. Millardet tehdy dokázal spojit práci vědce – botanika s praktickým zemědělstvím.

Tento fytosanitární produkt s fungicidními účinky se vrhnul na „prokletou houbu“ a zachránil francouzské víno i brambory.

Ochrana plodin se stává vědou!