Oves

Oves (Avena) je jednoděložná rostlina z čeledi lipnicovité (Poaceae). Nejrozšířenějším druhem je oves setý. Dříve se pěstoval především po obilky (tzv. obrok), kterými se krmili koně, slámou se krmil skot a dávala se jako podestýlka. Když se po druhé světové válce snížil chov koní, pokleslo i pěstování ovsa. V současné době připadá v České republice na oves 2,8 % z celkové osevní plochy obilovin, zatímco v roce 1920 to bylo 28,5 %. I dnes se ovšem stále používá jako krmivo a v potravinářském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Ovesné vločky jsou základem chutných kaší, granoly, přidávají se jako zavářka do polévky, přidávají se do smoothie nebo se z nich pečou sladké nebo slané placičky a pečivo. Ovesná mouka je výborná jako součást pleťové masky či jako peeling. Ovesné otruby se přidávají do koupele dětem s ekzémem.

Oves má výjimečnou chuť, je velmi výživný, obsahuje vysoké procentu kvalitního tuku, vitamíny především skupiny B a lehce rozpustnou vlákninu, která podporuje správnou střevní peristaltiku a je prospěšná při snižování škodlivého cholesterolu. Oves pozitivně působí na nervovou soustavu, snižuje krevní tlak a celkově zklidňuje organismus při stresu. Pomáhá stabilizovat cukr v krvi, proto je vhodnou potravinou pro diabetiky. Je velmi posilující potravinou při vyčerpání a únavě, pro rostoucí organismus dětí a dospívajících a pro sportovce. Tuto jeho vlastnost znali již germánští bojovníci, kteří ovesnou kaši nazývali pokrmem bohů a vařili si ji před bojem. Římští vojáci zase pili víno, ve kterém se máčel oves, který pak dali svým koním.

Nejvýznamnějším škůdcem ovsa je bzunka ječná (Oscinella frit), jejíž larvy napadají klíční rostliny, které většinou odumírají. Ochranou je včasné setí. V dalších letech se larvy živí základy kvítků a obilkami v mléčné zralosti. Zde je důležité provést ochranu vhodným přípravkem na ochranu rostlin. Z dalších hmyzích škůdců se na ovsu vyskytují mšice a třásněnky, škodící sáním, a kohoutek, jehož larvy vyžírají na listech jemné proužky. Na kořenech ovsa škodí larvy háďátka ovesného. Zde je ochranou pěstování odolných odrůd ovsa.

Hnědá skvrnitost ovsa

Oves má velmi dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům. Ale některé choroby se mu bohužel nevyhýbají. V České republice se na ovsu vyskytují nejčastěji tyto houbové choroby: rez travní, rez ovesná, padlí travní, sněť a hnědá skvrnitost. Nejčastější chorobou této rostliny je hnědá skvrnitost ovsa (Pyrenophora avenae), která ji napadá během celého vegetačního období. Zpočátku se tvoří na koncích listů hnědé skvrny, později se hnědě zbarvují obilky. V případě této choroby pomáhá pozdější termín setí, výběr vhodnějších poloh pro pěstování a zdravotní kontrola porostů a osiva.

 

Použité zdroje:

Wikipedia. Oves setý. Dostupné zde.
Agromanuál. Oves jarní. Dostupné zde.
Kolektiv autorů. OBILOVINY v lidské výživě 2016. Potravinářská komora České republiky, Česká technologická platforma pro potraviny. Praha 2016. Dostupné zde.